Chalupa Blaník - Libouň u Vlašimi

Pobyt v chalupě v příjemném prostředí podblanického venkova.

Kostel sv. Václava v Libouni

Dějiny filiálního kostela sv. Václava v Libouni

Kostel sv. Václava v Libouni je prastarou památkou z doby románské, z prvé poloviny dvanáctého století. Traduje se, že rotunda byla postavena za Přemyslovců kolem roku 980 a posvětit jí měl osobně sv. Vojtěch. Postavena byla roudenskými havíři. Pověst říká, že ji měli postavit za zlaté ucho z hříběte, které havíři našli.

Je to okrouhlá stavba (rotunda) s polokruhovou apsidou na východní straně a s později přistavěnou věží v průčelí.

O nejstarších dějinách této svatyně toho příliš neznáme, teprve od poloviny XIV. století se nám o ní zachovaly písemné zprávy. Tehdy byla kostelem farním a odvedla roku 1352 čtyři a půl groše papežského desátku. Faráře ke kostelu v Libouni ustanovovali opati želivského kláštera. Do roku 1357 byl farářem v Libouni kněz jménem Svatoš. Ten se zmíněného roku vzdal svého místa, načež k prezentaci opata Ferdinanda byl potvrzen za jeho nástupce kněz Jan. Když Jan v lednu 1360 zemřel, obdržel uprázdněné místo k prezentaci opata Bohuslava kněz Heřman. Zanedlouho byl vystřídán knězem Petrem, jež zemřel v prosinci téhož roku. K podání opata Bohuslava obdržel uprázdněné místo kněz Neosvoj. Potom od neznámého času až do roku 1418 vedl duchovní správu v Libouni kněz Hugo, jenž toho roku zemřel, načež k prezentaci opata Petra byl na jeho místo potvrzen kněz Petr. Duchovní správcové kostela v Libouni byli kněží řeholní, konventuálové želivského kláštera. V bouřích husitských zdejší fara zanikla. V XVII. století patřila osada Libouň k Načeradci, později byla připojena k obnovené faře ve Šlapánově. Dnes kostel patří pod duchovní správu faráře v Louňovicích. Libounští osadníci dali roku 1907 z obecních peněz vydláždit kostelík šamotkami a roku 1908 dali vymalovat vnitřek.

Apsida kostela je konchovitě klenuta, kruhová loď má strop rovný. Hlavní oltář je raně barokní. Architektura jeho je sloupková s vyřezávanými rozvilinami po stranách. Na něm dole je umístěn obraz sv. Václava, stojícího mezi anděly a nahoře menší obraz, znázorňující Pannu Marii a sv. Josefa, jak vede Ježíška. Po stranách dolejšího obrazu stojí na konsolách sošky sv. Františka Serafínského a sv. Barbory. Dle znaků, letopočtů a písmen na podstavcích sloupů dali tento oltář zhotovit roku 1696 tehdejší majitelé Libouně, Václav František Kosořský Malovec z Malovic a jeho manželka Markéta Miseronka z Lisonu. Napříč v oblouku apsidy je břevno, na němž jsou na prkně malované figury skupiny Ukřižování. Uprostřed kříž s tělem Pána Ježíše, po stranách Panna Maria a sv. Jan. Na břevně je nápis: „ Když máš mimo obraz jíti, hleď jej v poctivosti míti, avšak ne tomu samému, než Kristu a čí obraz, jemu." Obraz sám o sobě mluvící: „Nejsem Kristus, než jsem obraz, jen ty mnou srdce své doraz!“ Boční oltáře s vyřezávanými rozvilinami jsou dle letopočtu z roku 1735, je však možné, že jsou starší. Dle znaku na nich umístěného a písmen F.F.D.D. RZ. je dal zhotovit tehdejší majitel Libouně Ferdinand František z Říčan. Na jednom z nich je poprsní obraz sv. Antonína Paduánského. K severnímu boku byla později přistavěna malá sakristie. Velmi vzácnou památkou kostela jsou malby z doby gotické, z poloviny XIV. století, stará soška Panny Marie Želivské a barokní kříž z r.1735.

Ve věži visely tři zvony. Nejstarší a nejmenší umíráček byl ulit v roce 1467 zvonařem Jírou. Největší Václav byl ulit roku 1501 mistrem Bartolomějem a prostřední Anna 1558 mistrem Brikcím z Cinperka. Za první světové války byly zvony bohužel sejmuty a odvezeny. V roce 1929 byly zdejšími občany zakoupeny zvony nové. Dlouho na zdejší věži nepobyly, byly odvezeny za německé okupace. Po válce byla provedena sbírka, která však ztratila smysl, přišla měnová reforma a sebrané peníze byly znehodnoceny. A tak se vybíralo znovu a nakonec byl přece jen vysvěcen nový zvon. Rotunda postupem času velice chátrala. V roce 1947 došlo k opravám, byla zhotovena nová vazba na lodi a položena krytina. V roce 1976 došlo k velké opravě, na věži byly vyměněny krovy a došlo k omítnutí celého objektu. Největších oprav se libouňský románský skvost dočkal až po roce 2000. Byly kompletně restaurovány oltáře, kazatelna a bylo odborně provedeno zpevnění zlidovělých maleb na zdích. Byly zde odkryty nové vzácné fresky. Došlo i na opravu a impregnování dřeva na kruchtě.

Rovněž byla provedena oprava omítek na rotundě, penetrováno a natřeno zdivo. Byla realizována generální oprava vazby na lodi a na střechu položeny nové prejzy. Opravy se dočkala zvonička a bylo kompletně obnoveno oplechování celého kostela. Nový krov dostala i sakristie včetně márnice. Nově byla opravena branka na hřbitov a hřbitovní zdi v celé délce. Vyřešen byl i odvod dešťové vody od kostelíku a ze hřbitova. Nově bylo instalováno osvětlení kostela, jak uvnitř, tak zvenku. 4. října 2009 byl kostel opět slavnostně vysvěcen biskupem Herbstem.


Fotogalerie